top of page

Ohlédnutí

andreastupkova

Před rokem se obrátil můj život vzhůru nohama. A to jsem netušila, že stěhováním ze Šumavy, teprve změny začínají.

Rok plný turbulencí, zoufalství, hledání, ale i nádherných momentů, zvědomování, krásy a znovuzrození.

 


Zpětně vidím, že nejnáročnější pro mne byla fáze, kdy jsem se dostávala nejhlouběji kvůli upřednostnění druhých před sebou samou. Přestala jsem naslouchat sama sobě a začala pochybovat o všem, co dělám.

Přišlo obhajování výchovy, docházky do školy před rodinou i školním systémem.

Nové zaměstnání, kde byl kladen důraz na rychlost, ostré lokty a pro empatie nebo laskavost, tam rozhodně nebylo místo.

Do sedmého Nebe mne vynášel vztah s mužem, kterého jsem potkala v momentech, kdy jsem s nikým být nechtěla.

(Mimochodem podle některých zdrojů je Nebí celkem 11 - údaj se samozřejmě může lišit).

 

Uvědomila jsem si, že někdy opravdu dlouho trvá, než si některá svá životní témata nebo naučené programy zpracujeme a můžeme je konečně odložit. Tohle vše, co se mi poslední rok dělo, mělo společný jmenovatel: sebe-hodnota. Většinu svého života jsem vše věnovala, dávala, ostatním. Nemyslím tím hmotné dávání, i když to s tím hodně souvisí. Mám na mysli pozornost, naslouchání, péči a především lásku.

Pro druhé bych se rozdala a sebe jsem padnout nechala.


A jak to bývá, alespoň u mne, nacházela jsem nové způsoby, jak se dostat zpět na nohy. Do života mi přišli nový lidé i možnosti, jak to, co už léta pojmenované i vyzkoušené je, znovu připomenout i ostatním lidem.


Postupným zvedáním se, začalo se vyjasňovat i ve všech oblastech života.

Synova školní docházka se srovnala.

Zaměstnání jsem opustila a našla jiné.

Dala jsem, konečně, sebe na první místo.



S letním Slunovratem a úplňkem, se kruh uzavřel.


Místa, kde jsem dříve šest let žila, jsou najednou pro mne jiná. Dřív jsem tam vnímala vše větší, než se nyní jeví. Bylo mi jako kdyby spadl závoj kouzla, které mne dřív chránilo a teď už nemusí. Už jsem se postavila sama za sebe, našla jsem svou vnitřní sílu a hora mne pustila dál.

 

Cestou domů jsem si uvědomila:

 „To kouzlo není místo, tím kouzlem jsem Já.“

 

Esence, která dává život, krásu a lásku tím, že zářím a jsem sama sebou. Svítím ostatním na cestu, kterou jdou.

Jsem tím světlem, které ukazuje možnosti cest.

Otevírám srdce a ukazuji, že to jde i jinak.


I o tom je Cesta srdce.


S láskou,

Andrea


16 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

Comentarios


bottom of page