Karty, které mne provázejí od roku 2010, jsou způsobem odhalování skrytých částí vnitřního světa. Ráda s nimi pracuji formou vhledů, např. při rozkrývání tématu nebo jako doladění po terapii. Někdo jejich prostřednictvím dokáže lépe pochopit, co se v jeho životě děje. Karetní vhledy nejsou řešením situací. Jsou ukazatelem možností cest, kterými se můžeme vydat.
Postupně je doplnili další techniky a metody, které pomáhají hledat způsoby, jak najít cestu k sobě sama.
Jednou z metod je systém rodinných konstelací. „Co pro mne znamenají rodinné konstelace?“ Způsob, jak nahlédnout na něco, co potřebujeme vidět s odstupem, s nadhledem.
Často jsme starostmi natolik pohlceni, že nedokážeme vidět dál. Nebo chceme zjistit, jaký máme vztah k práci, kamarádce, rodičům nebo partnerovi. Můžeme odhalit. proč nám některé věci v životě nefungují.
Systém rodinných konstelací není jen máma, táta, děti.
Zahrnuje emoce (strach, žárlivost, vztek, radost, lásku..) a obsahuje i praktické věci (práce, zdraví – bolest zad, ruky, otok nohy, kamarádství, peníze – náš vztah k nim, partnerství, generační vliv..)
V létě uplynulo 8 let, co jsem poznala rodinné konstelace. Ať už skrz své příběhy nebo příběhy druhých. Pomohly mi vstát a jít v momentech, kdy už mi docházely síly.
Vznikla skupinka žen, se kterými jsme se pravidelně potkávaly, povzbuzovaly se. Plakaly jsme a smály jsme se. Už tehdy jsem věděla, že má cesta je spojena s kruhem žen. Chtěla jsem začít nejlépe hned. Avšak, všechno má svůj čas.
Po šesti letech jsem začala hledat „svůj způsob“, jak to vše předat dál. Pozvolna vznikala Cesta srdce, která obsahuje i konstelační metody.
Cesta srdce je používá s laskavostí a jemností, s pokorou a vděčností. Vede k ukotvení se do vlastní vnitřní Síly, naslouchající Srdci a vnímající to, co přesahuje racionální myšlení. Pro mne osobně tím, co nás přesahuje jsou Velký Duch, Velký Otec a Velká Matka.
Cesta srdce není snadná cesta. Někdy hodně bolí, vyplaví to, co jsme nikdy už nechtěli slyšet, vidět, odhalit. Pokud však cítíme, že jsme vnitřně prázdní, nenajdeme naplnění kolem sebe, v práci nebo v druhých. Je třeba obrátit se do sebe, hledat uvnitř sebe.
Konstelace jsou jedním ze způsobů, jak začít. Nemají logické vysvětlení.
Učila jsem se s nimi, že ne vše musím chápat rozumem. Učila jsem se důvěřovat a odevzdávat. Měnit úhel pohledu. Vnímat, že ostatní můžou vidět situaci jinak. Připustit si, že každý člen má v systému své místo, i když v realitě s jeho způsobem života nesouhlasím. Učila jsem se odpustit těm, kterým jsem nedokázala zapomenout, co udělali. Usmířit se s těmi, kteří už v mém životě nejsou.
Už při prvních konstelacích jsem si uvědomila, že je velkou zodpovědností vést konstelaci, provádět ostatní jejich příběhy. Není to divadlo, ani hra. Vše působí na hluboké úrovni vnitřního světa jednotlivců, kteří se konstelací účastní.
Jakmile jsem převzala zodpovědnost sama za sebe, otevřely se další dveře a já do nich vstoupila, s vděčností, pokorou a láskou ke všemu, co mohu dělat.
Máš chuť vyzkoušet Cestu srdce? Přijď 21. září do Centra Života v Táboře.
Více informací najdeš https://cestasrdce.wixsite.com/poradenstvi/post/zvu-t%C4%9B-na-cestu-srdce
Těším se na Tebe,
Andrea
Comments